Není žádným tajemstvím, že Indonésie je zemí ohně – nachází se zde největší počet aktivních sopek na světě, a i Bali má své majestátní vrcholy. Nejvyšší z nich je Gunung Agung (3.031 m n. m.), posvátná hora, která je považována za osu světa a sídlo bohů. Ale pro dobrodružnější cestovatele je nejdostupnější a nejoblíbenější výstup na východ slunce na sopce Batur (1.717 m n. m.), která se tyčí nad jezerní kalderou v regionu Kintamani.
Výstup na Batur začíná ještě za tmy, často kolem třetí hodiny ráno. Vydáváte se vzhůru s čelovkou na hlavě, krok za krokem stoupáte po lávových polích, zatímco nad Vámi září hvězdy a v dálce se ozývají noční zvuky džungle. Vzduch je chladný, tichý a plný očekávání. Když konečně dorazíte na vrchol, rozprostře se před Vámi scéna, na kterou se nezapomíná. První paprsky slunce pomalu zalévají krajinu zlatým světlem, mlha se převaluje nad jezerem Batur, v dálce se rýsuje silueta Agungu a při dobré viditelnosti i vzdáleného Lomboku s horou Rinjani. Zatímco si vychutnáváte horký čaj a banánové palačinky připravené přímo na sopečné páře, uvědomíte si, že tenhle okamžik je jedním z těch, kvůli kterým se cestuje.
Ačkoliv sopka Batur není nejvyšší, její energie a okolní měsíční krajina ztuhlých lávových toků, výhledy na kráter i komunitní život v okolí Kintamani z ní dělají výjimečný cíl. Místní komunita se silně váže k tradicím – sopka je považována za posvátnou, a rituály, které se zde konají, jsou součástí balijského duchovního života. Výlet na východ slunce na Batur není jen o výhledu – je to symbolická cesta z tmy do světla, fyzické i duševní dobrodružství, které Vás spojí s energií ostrova a zanechá ve Vás zážitek, který přetrvá mnohem déle než samotný výšlap.
