Bali, známé jako „Ostrov bohů“, je jedinečné nejen svou přírodou, ale především svou duchovní atmosférou. Až 95 % obyvatel vyznává hinduismus, ale nejde o hinduismus tak, jak ho známe z Indie – jde o balijskou formu hinduismu, která je hluboce propojena s přírodou, předky a každodenním životem. Je to náboženství, které není jen vírou, ale způsobem života.
Na ostrově najdete údajně až sto tisíc chrámů – od monumentálních chrámových komplexů po maličké svatyně u každého domu či na kraji rýžového políčka. Chrám může být postaven na útesu nad mořem, v srdci džungle, na tržišti i u vchodu do obchodu. Každý má svůj účel – jedny slouží k uctívání božstev jako Šiva, Višnu nebo Brahma, jiné k uctění předků, ochranným duchům nebo přírodním silám, které Balijci považují za posvátné.
Denní život tu provází rituály a obětiny, tzv. canang sari – malé košíčky z palmových listů naplněné květinami, rýží a vonnými tyčinkami, které Balijci kladou na schody, na silnice, k oltářům i do chrámů. Tím se snaží udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem, mezi duchovním a světským světem, což je klíčová filozofie balijského hinduismu.
Každá vesnice má minimálně tři hlavní chrámy – chrám pro božstva (pura puseh), chrám pro lidi (pura desa) a chrám pro duchy mrtvých (pura dalem). Kromě toho jsou zde i chrámy vodní, horské, mořské či rodinné. Ty nejznámější, jako Tanah Lot, Besakih nebo Ulun Danu Bratan, jsou skutečnými perlami ostrova a často také dějištěm velkolepých svátků a ceremonií.
Balijský hinduismus je protkán i uměním, tancem a hudbou – každé vystoupení, každý tanec nebo maska má symbolický význam a je vyjádřením příběhu z hinduistických eposů jako Mahábhárata či Rámájana.
Na Bali má vše svůj řád – harmonie mezi lidmi, bohy a přírodou, známá jako koncept Tri Hita Karana, je základní filosofií ostrova. A právě proto je duchovní svět na Bali nejen viditelný, ale hluboce prožitý, a to i návštěvníky. Stačí jen zpomalit, rozhlédnout se… a nechat se unést.
